Moje činčilky :o)

Pokud pro svou želvu hledáte odpovídajícího partnera nebo partnerku, musíte si vybrat mezi dospělejšími želvami. Čím je želva mladší, tím je těžší určit pohlaví. Samci mnoha druhů mají břišní krunýř (plastron) více prohnutý dovnitř než samičky. Samci mají zpravidla také o něco delší a mohutnější ocas s kloakou umístěnou blíže k jeho konci. To lze poznat pouze při porovnání více přibližně stejně velkých zvířat. Samce želvy nádherné poznáme jednoznačně podle předních drápků, které jsou značně delší než u samiček.

Pokud neznáte rok narození želvy, musíte se spolehnout na odhad. Po třech letech musí mít zvíře přibližně jednu třetinu své konečné velikosti, po dalších dvou letech dosahují dvou třetin. Tyto údaje jsou však jen přibližné, protože rychlost růstu závisí na životních podmínkách. Tempo růstu se postupem věku zmenšuje. Není pravda, že lez určit stáří želvy podle "letokruhů" na jednotlivých štítcích krunýře.

Zvířata z mírných pásem, tedy z Evropy a severních USA musí v zimě přežívat v určitém klidovém stavu. Nízká teplota a chybějící nabídka potravy znemožňují zvířatům s proměnlivou tělesnou teplotou přežít v aktivním stavu. Pomáhají si navozením tzv. "zimního spánku", během kterého jsou všechny životní funkce neuvěřitelně zpomaleny. Všechny procesy látkové výměny, tep srdce, dýchání a pohyb jsou redukovány tak, že krátkou zimu v pohodlí přežijí i zvířata s menšími rezervami tuku. U dospělých želv má zimní spánek velmi příznivý vliv na chování související s rozmnožováním. Natrvalo je nutný pro udržení plodnosti. Naše želví zimy, které musíme počítat od listopadu do konce března, zatěžují velmi zejména malé želvy, u kterých by nemělo být k zimnímu spánku využito celé toto období.

Zimní spánek odpadá, pokud je želva těžce nemocná. V tom případě se nejprve musí vyléčit. Vynechání zimního spánku jí pro jednou nevadí. Ale natrvalo je pro zvíře zátěží, pokud nemůže v zimě odbourat své rezervy a musí být celý rok aktivní.

Připravenost na zimní spánek souvisí s výrazným zmenšením délky dne a úbytkem světla v říjnu. Želva je méně aktivní, svůj úkryt opouští stále méně a je schovaná v jeho nejtemnější části. V takovém případě musíme želvu připravit k zimnímu spánku.